FROM THE DEPTHS OF THE SOUL – FORAY THROUGH THE MUSICAL LANDSCAPE OF ARMENIA (Z hlubin duše – Cesta hudební krajinou Arménie) | 56′
projekce dokumentárního filmu / a screening of a documentary film
režie Anne-Kathrin Peitz
jazyk: arménština, němčina (anglické titulky)
Dokumentární film Z hlubin duše režisérky Anne-Kathrin Peitz (2019) je hudební cestou do země, která patří k nejpozoruhodnějším a nejstarším kulturním národům světa. Tento film se vydává na cestu za zvukem Arménie mezi včerejškem a dneškem. Protože kdo se setká s arménskými umělci současnosti, vždy se setká s jejich minulostí. Tu objasníme setkáním s velmi odlišnými hudebníky a jejich hudebními světy, přičemž jejich portrét se stane středobodem naší filmové výpravy: s Narekem Kazayanem (hráč na kanun), vokálním souborem Geghard, Tigranem Mansurjanem (skladatel), Gevorgem Dabaghyanem (hráč na duduk), The Ayas Academy (heavymetalová skupina) a Vahagnem Hayrapetyanem (jazzový pianista).
CHARLES AMIRKHANIAN
Miatsoom (Shledání) pro magnetonovou pásku / Miatsoom (Reunion) for tape
Tato půlhodinová skladba pro magnetofonový pás se zabývá zvuky Arménské republiky, tak jak jsem je s mým otcem Benjaminem Amirkhanianem objevil během našeho prvního (a jediného) výletu do této země v srpnu 1994. Otec i já jsme se narodili v kalifornském Fresnu – on v r. 1915, já v r. 1945 – a o naší domovině jsme pouze slýchali od přátel a příbuzných, kteří se tam vypravili. Zkušenost získaná díky tomu, že jsme mohli zemi spatřit a osobně její obyvatele navštívit, byla pro nás oba velmi dojemná. Skladba se jmenuje Miatsoom (Shledání) a jedná se o objednávku od organizace New Radio and Performing Arts s grantem od Meet the Composer. Byla zkomponována mezi roky 1994 a 1997.
Zvukové prostředí země se díky socioekonomickým událostem v posledních letech radikálně proměnilo. V postsovětské éře byla země paralyzována pokračující válkou s Ázerbájdžánem, ekonomickým bojkotem a nedostatkem zahraničních investic. Slavné fontány hlavního města Jerevanu nemohly být v provozu. V době, kdy jsme Arménii navštívili, fungovala elektřina a teplá voda jen jednu hodinu ráno a jednu hodinu večer. Panoval nedostatek benzínu pro automobily a hlavní tepny i silnice města byly prakticky tiché. Vždy však byla slyšet hudba. Arméni jsou velice muzikální národ a jednou z nejuctívanějších postav v zemi je zesnulý skladatel Komitas, jenž zdokumentoval arménskou lidovou a liturgickou hudbu konce 19. a začátku 20. století a zachránil tak kulturní dědictví nevyčíslitelné ceny. V den, kdy jsme dorazili do Arménie, došlo k neočekávané a závažné události: dlouholetý katolikos Arménské ortodoxní církve Vazken I. zemřel. Celá populace reagovala obrovskou vlnou smutku – nebylo to nepodobné smrti Johna F. Kennedyho v USA v roce 1963. V jedné části skladby zazní liturgická hudba interpretovaná kontraaltistkou a varhaníkem jerevanské katedrály sv. Soorpa Sarkise, kdy mikrofon byl nasměrován k nohám truchlících kráčejících kolem otevřené rakve duchovního.
V této skladbě uslyšíte hlas mého otce Bena, jak hovoří s příbuznými a přáteli, kteří vysvětlují původ rodinného jména, ukazují mu arménské pozoruhodnosti a zpívají písně předávané po generacích. Běžné zvuky prostředí a událostí poskytují dílu hodně výchozího materiálu, jsou to ale fascinující přízvuky angličtiny a jedinečná zvučnost arménského jazyka, co obohacuje tapisérii zvukové palety díla.
Díky všem skvělým lidem, kteří byli tak laskaví a umožnili nám, abychom je pro účely tohoto díla nahráli. Patří sem naši příbuzní Yuri a Eugenie Amirianovi a Narine a Maria Vartianovy, tři lidoví hudebníci ve venkovském kostele v Gehrartu, skladatelé Tigran Mansurian, Ashot Zohrabian a Aram Satian, skladatel Lazar Saryan, který nabídl své starožitné bijící hodiny, Arménský lidový a minstrelský soubor řízený Roubenem Altounianem, tlumočníci Nellie Malkashian, Hamo Moskofian a Harut Mugurditchian, vládní úředník Vladik Hagopian, generální tajemník nejvyššího sovětu Republiky Náhorního Karabachu, a náš vynikající průvodce Baidzar Grigorian z Národního dějepisného muzea v Jerevanu.
Konečný mix byl pořízen s inženýrem Edem Herrmannem z Garuda Records v San Franciscu. Alex Artaud z Tribu Studio v El Cerrito v Kalifornii pomohl s digitálním zpracováním signálu. Skladba Miatsoom je věnována mému otci, Benjaminu Vreshi Amirkhanianovi.
Pod záštitou J. E. Ashota Hovakimiana, velvyslance Arménské republiky v České republice. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
Více informací na www.moravsky-podzim.cz.
FROM THE DEPTHS OF THE SOUL – FORAY THROUGH THE MUSICAL LANDSCAPE OF ARMENIA (Z hlubin duše – Cesta hudební krajinou Arménie) | 56′
projekce dokumentárního filmu / a screening of a documentary film
režie Anne-Kathrin Peitz
jazyk: arménština, němčina (anglické titulky)
Dokumentární film Z hlubin duše režisérky Anne-Kathrin Peitz (2019) je hudební cestou do země, která patří k nejpozoruhodnějším a nejstarším kulturním národům světa. Tento film se vydává na cestu za zvukem Arménie mezi včerejškem a dneškem. Protože kdo se setká s arménskými umělci současnosti, vždy se setká s jejich minulostí. Tu objasníme setkáním s velmi odlišnými hudebníky a jejich hudebními světy, přičemž jejich portrét se stane středobodem naší filmové výpravy: s Narekem Kazayanem (hráč na kanun), vokálním souborem Geghard, Tigranem Mansurjanem (skladatel), Gevorgem Dabaghyanem (hráč na duduk), The Ayas Academy (heavymetalová skupina) a Vahagnem Hayrapetyanem (jazzový pianista).
CHARLES AMIRKHANIAN
Miatsoom (Shledání) pro magnetonovou pásku / Miatsoom (Reunion) for tape
Tato půlhodinová skladba pro magnetofonový pás se zabývá zvuky Arménské republiky, tak jak jsem je s mým otcem Benjaminem Amirkhanianem objevil během našeho prvního (a jediného) výletu do této země v srpnu 1994. Otec i já jsme se narodili v kalifornském Fresnu – on v r. 1915, já v r. 1945 – a o naší domovině jsme pouze slýchali od přátel a příbuzných, kteří se tam vypravili. Zkušenost získaná díky tomu, že jsme mohli zemi spatřit a osobně její obyvatele navštívit, byla pro nás oba velmi dojemná. Skladba se jmenuje Miatsoom (Shledání) a jedná se o objednávku od organizace New Radio and Performing Arts s grantem od Meet the Composer. Byla zkomponována mezi roky 1994 a 1997.
Zvukové prostředí země se díky socioekonomickým událostem v posledních letech radikálně proměnilo. V postsovětské éře byla země paralyzována pokračující válkou s Ázerbájdžánem, ekonomickým bojkotem a nedostatkem zahraničních investic. Slavné fontány hlavního města Jerevanu nemohly být v provozu. V době, kdy jsme Arménii navštívili, fungovala elektřina a teplá voda jen jednu hodinu ráno a jednu hodinu večer. Panoval nedostatek benzínu pro automobily a hlavní tepny i silnice města byly prakticky tiché. Vždy však byla slyšet hudba. Arméni jsou velice muzikální národ a jednou z nejuctívanějších postav v zemi je zesnulý skladatel Komitas, jenž zdokumentoval arménskou lidovou a liturgickou hudbu konce 19. a začátku 20. století a zachránil tak kulturní dědictví nevyčíslitelné ceny. V den, kdy jsme dorazili do Arménie, došlo k neočekávané a závažné události: dlouholetý katolikos Arménské ortodoxní církve Vazken I. zemřel. Celá populace reagovala obrovskou vlnou smutku – nebylo to nepodobné smrti Johna F. Kennedyho v USA v roce 1963. V jedné části skladby zazní liturgická hudba interpretovaná kontraaltistkou a varhaníkem jerevanské katedrály sv. Soorpa Sarkise, kdy mikrofon byl nasměrován k nohám truchlících kráčejících kolem otevřené rakve duchovního.
V této skladbě uslyšíte hlas mého otce Bena, jak hovoří s příbuznými a přáteli, kteří vysvětlují původ rodinného jména, ukazují mu arménské pozoruhodnosti a zpívají písně předávané po generacích. Běžné zvuky prostředí a událostí poskytují dílu hodně výchozího materiálu, jsou to ale fascinující přízvuky angličtiny a jedinečná zvučnost arménského jazyka, co obohacuje tapisérii zvukové palety díla.
Díky všem skvělým lidem, kteří byli tak laskaví a umožnili nám, abychom je pro účely tohoto díla nahráli. Patří sem naši příbuzní Yuri a Eugenie Amirianovi a Narine a Maria Vartianovy, tři lidoví hudebníci ve venkovském kostele v Gehrartu, skladatelé Tigran Mansurian, Ashot Zohrabian a Aram Satian, skladatel Lazar Saryan, který nabídl své starožitné bijící hodiny, Arménský lidový a minstrelský soubor řízený Roubenem Altounianem, tlumočníci Nellie Malkashian, Hamo Moskofian a Harut Mugurditchian, vládní úředník Vladik Hagopian, generální tajemník nejvyššího sovětu Republiky Náhorního Karabachu, a náš vynikající průvodce Baidzar Grigorian z Národního dějepisného muzea v Jerevanu.
Konečný mix byl pořízen s inženýrem Edem Herrmannem z Garuda Records v San Franciscu. Alex Artaud z Tribu Studio v El Cerrito v Kalifornii pomohl s digitálním zpracováním signálu. Skladba Miatsoom je věnována mému otci, Benjaminu Vreshi Amirkhanianovi.
Pod záštitou J. E. Ashota Hovakimiana, velvyslance Arménské republiky v České republice. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
Více informací na www.moravsky-podzim.cz.